Spolek železniční historie Martinice v Krkonoších

Trať 042 Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou

Lokálka z Martinic do Rokytnice nad Jizerou je normálně rozchodná jednokolejná neelektrifikovaná regionální trať.

Téměř hned po vybudování a zprovoznění trati z Velkého Oseku do Trutnova a Poříčí se začalo uvažovat o výstavbě dráhy spojující centrum Krkonoš s touto hlavní tratí. K realizaci však došlo až po dlouhých odkladech a diskusích o trasování na konci 19. století.

Koncese pro výstavbu dráhy byla vystavena 29. srpna 1898 společnosti Místní dráha Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou. Hlavním iniciátorem stavby lokálky byl známý krkonošský politik, mecenáš a podnikatel Jan Nepomuk František hrabě Harrach. S výstavbou se započalo 10. října 1898 a ke slavnostnímu zahájení provozu na trati došlo 7. prosince 1899. Trať postavila a vlastnila akciová společnost Localbahn Starkenbach - Rochlitz ( Místní dráha Jilemnice - Rokytnice). Společnost později přejmenovaná na Místní dráha Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou vlastnila dráhu od zahájení dopravy v prosinci 1899 až do svého zestátnění v roce 1935.

V roce 1976 použili filmaři lokálku jako kulisu při natáčení filmu „Jak vytrhnout velrybě stoličku“.

Uvažovalo se o prodloužení tratě z Rokytnice nad Jizerou do Kořenova a o jejím napojení na železnici směřující z Liberce přes Tanvald a Kořenov do Pruska. Současně měla být z Rokytnice vystavěna odbočka do Horní Rokytnice. Tyto plány se ale již nepodařilo realizovat.

Trať prochází jedním tunelem, přibližně 120 m dlouhým, v blízkosti zastávky Jablonec nad Jizerou - Hradsko. K technickým zajímavostem také patří čtyři velké ocelové mosty, původní nýtované konstrukce, pomocí nichž dráha překonává řeku Jizeru, a množství menších mostů a propustků.

V současnosti na trati 042 zajišťují osobní dopravu modernizované motorové vozy řady 810, v čele nákladních vlaků zde můžeme spatřit motorové lokomotivy řady 742.

Provoz na trati je v úseku Jilemnice - Rokytnice nad Jizerou organizován podle předpisu SŽDC D3. Dirigujícím dispečerem je výpravčí stanice Jilemnice. Ostatní stanice nejsou obsazeny dopravními zaměstnanci a označují se jako dopravny D3. V okolí tratě lze navštívit velké množství turistických zajímavostí a museí, například Krkonošské muzeum v jilemnickém zámku, rodovém sídle hraběte Harracha, v Poniklé muzeum krkonošských řemesel nebo v Hradsku zříceninu hradu Nístějka.