Obec Martinice v Krkonoších s přibližně 600 obyvateli se nachází v podhůří západních Krkonoš. Okolní kopcovitá krajina je jako stvořená k výletům a procházkám, při kterých můžeme za příznivého počasí obdivovat nejen panorama západních Krkonoš, ale také přírodu podhorských lesů, rybníky, rozkvetlé louky a místní pamětihodnosti.

K největším zajímavostem přímo v obci patří martinické nádraží. Místo se zajímavou historií si dodnes zachovalo svou jedinečnou atmosféru. Jako bychom se vrátili v čase o několik desetiletí zpět. Na první pohled nás nejspíš zaujme, že se zde k řízení železničního provozu stále používají dnes již ojedinělá mechanická návěstidla. Při bližší prohlídce zde ale objevíme pozoruhodných zařízení a staveb více. Stanice jako celek tvoří unikátní areál s dochovaným a plně funkčním systémem řízení a zabezpečení provozu na železnici z poloviny 20. století.

Železniční stanice Martinice v Krkonoších leží na neelektrifikované celostátní dráze Trutnov hlavní nádraží - Chlumec nad Cidlinou a zároveň je odbočnou stanicí neelektrifikované regionální dráhy Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou. Se svou nadmořskou výškou 482,970 m n. m. je nejvýše položenou stanicí na obou tratích. Pro svoji jedinečnost byla stanice Martinice v Krkonoších dne 6. 6. 2016 zapsána na seznam kulturních památek České republiky.

Stanici vystavěla společnost Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB, Österreichische Nordwestbahn) při stavbě trati Velký Osek - Trutnov-Poříčí. První dva úseky dráhy (Velký Osek – Ostroměř a Kunčice n. L. - Trutnov-Poříčí) byly zprovozněny 21. 12. 1870. Zbývající úsek (Ostroměř – Kunčice n. L.), na kterém leží i stanice Martinice v Krkonoších, byl uveden do provozu 1. 6. 1871. Rakouská severozápadní dráha byla privátní železniční společnost, jejíž síť se nacházela na území dnešní České republiky a Rakouska. Za dobu své existence v letech 1869 - 1909 firma vybudovala 1398 km železničních tratí. Jednalo se tak o jednu z největších dopravních společností v Rakousko - uherské monarchii.

Na trati Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou byl zahájen provoz 7. 12. 1899 akciovou společností Místní dráha Jilemnice - Rokytnice. V rámci výstavby místní dráhy bylo rozšířeno kolejiště stanice Martinice v Krkonoších a zvětšena přijímací budova.

Stanice měla původně název Jilemnice (Starkenbach), od 1. 5. 1907 Jilemnice-Martinice (Starkenbach-Martinitz), od 1. 6. 1921 Martinice, později Martinice v Krkonoších.

Před úpravou uspořádání kolejiště v roce 1935 byl v Martinicích v Krkonoších tzv. „odklon osy“ - vlaky musely buď vjíždět nebo odjíždět odbočkou.

Těsně po druhé světové válce bylo ve stanici zřízeno elektromechanické staniční zabezpečovací zařízení, které bez větších úprav svému účelu slouží dodnes.