Vodárna se studnou

Na roztockém/jilemnickém zhlaví stanice se nachází původní vodárna s kamennou studnou. Vodárna sloužila k napájení dvou vodních jeřábů typu Spitzner, které se ve stanici rovněž dochovaly.

Budova vodárny byla vystavěna současně se stavbou železniční trati Velký Osek – Trutnov-Poříčí společností Rakouská severozápadní dráha v roce 1871 za účelem držení dostatečné zásoby vody pro parní lokomotivy. Vodárna je vystavěna v novorenesančním stavebním slohu a svým architektonickým vzhledem se shoduje i s jinými budovami tohoto typu tehdejší Rakouské severozápadní dráhy.

Vodárna byla postavena podle typového plánu ÖNWB pro vodárnu II. třídy. Autorem projektu vodárny je, stejně jako u výpravní budovy, architekt Ing. Carl Schlimp.

Budova je obdélníkového půdorysu, jednopatrová, se sedlovou střechou hřebenem souběžnou s kolejištěm. Komínem vodárny se odváděl kouř z parního kotle.

Z původního vnitřního vybavení vodárny se zachovaly dvě ocelové nýtované nádrže na vodu umístěné v patře, každá o objemu 35 m3, dřevěné strmé schody vedoucí k nádržím do patra, ocelová prohlížecí lávka původně sloužící k vnější obsluze a údržbě stojatého parního kotle a potrubní rozvod vody od čerpadel umístěných ve studni k nádržím a z nádrží do stanice k vodním jeřábům. Vodní nádrže jsou uloženy v osmiúhelníkové litinové konstrukci nesené obvodovými stěnami a dvěma litinovými sloupy, které byly i součástí potrubního rozvodu vody. Parní stroj, stojatý parní kotel, pohon čerpadel a čerpadla byly později nahrazeny čerpadly s elektrickým pohonem. Oba systémy doplňování vody do nádrží se nedochovaly.

Jako zdroj vody sloužila studna umístěná vedle budovy vodárny. Studna je kruhová stavba z pískovcových kvádrů, má průměr 4 m a hloubku 7 m. Nadzemní část studny je v podobě z roku 1928.

Vodárna se studnou


Vodárna, pohled na východní a severní stranu


Studna, pohled na severní stranu